Zveřejňujeme připomínky Čistých Šlapanic k návrhu ÚP Šlapanic. Byly podány 7.4. elektronickou poštou a na první pokus neprošly elektronickou podatelnou, což jsem zjistila až po vypršení lhůty pro podání připomínek. Podávala jsem je tedy opožděně ještě jednou i s vysvětlením , jak k tomu došlo. Ráda bych na na tomto místě poděkovala úředníkům MěÚ Šlapanice, protože podle jejich sdělení budou i přes tyto komplikace naše připomínky přijaty a řádně vypořádány.
Michaela Trněná
Podle informací z našeho MěÚ Šlapanice dosud není znám další časový horizont projednávání ÚP Šlapanic. Ještě není znám definitivní počet připomínek podaných občany. Kvůli negativnímu stanovisku MŽP k záboru půdy nezíská návrh našeho ÚP tzv. koordinované stanovisko JMK, jednotlivé odbory se budou vyjadřovat samostatně. O dalším vývoji vás budeme průběžně informovat.
Věc: Připomínky spolku Čisté Šlapanice k návrhu ÚP Šlapanic, zveřejněnému dne 20. 2. 2014 veřejnou vyhláškou č.j. OV-ČJ/10990-14/BAB
Úvodem těchto připomínek za spolek Čisté Šlapanice bych pořizovatele a Město Šlapanice jménem spolku Čisté Šlapanice ráda upozornila na skutečnost, že občané Šlapanic i spolek Čisté Šlapanice se nesouhlasně vyjadřují k záboru nekvalitnější půdy pro průmyslovou zónu CTPark Šlapanice (nebo také CTPark Brno South) a vyjadřují své obavy z dopadů tohoto záměru na své životní prostředí, kvalitu bydlení a své zdraví opakovaně a dlouhodobě. V roce 2010 podepsalo více než 2540 občanů Šlapanic a blízkého okolí petici proti tomuto záměru, tato petice byla předána jak starostovi města Šlapanice J. Klaškovi, tak hejtmanovi JMK M. Haškovi, tak ministrovi životního prostředí J. Dusíkovi. V roce 2011 podali občané Šlapanic stejnou nesouhlasnou námitku prostřednictvím zástupce veřejnosti k tomuto záměru v Zásadách územního rozvoje JMK, které byly následně zrušeny, dříve než mohl zástupce veřejnosti požádat o přezkoumání rozhodnutí o námitkách. V roce 2013 podali občané Šlapanic znovu nesouhlasnou námitku k tomuto záměru prostřednictvím zástupce veřejnosti ke konceptu územního plánu Šlapanic, který následně zrušilo zastupitelstvo města. Zástupce veřejnosti nebyl ani vyrozuměn, jakým způsobem bylo s připomínkami naloženo. Obecné, nekonkrétní vyjádření ve smyslu, že některé připomínky budou zohledněny, nemohou tento nedostatek zhojit. Jakkoliv zákon pořizovateli tuto povinnost neukládá, považujeme za zvláštní, že úřad ani zástupci samosprávy se zástupcem veřejnosti ke konceptu ÚP vůbec nenavázali žádný kontakt, aby ho alespoň informovali o dalším postupu a naložení s připomínkami občanů. Nyní jsou občané nuceni se k záměru vyjadřovat znovu, tedy již počtvrté, a zdaleka ne naposledy.
Toto opakované vyjadřování veřejnosti ke stejnému záměru je z našeho pohledu vůči občanům obstrukční, zvláště pak proto, že se domníváme, že zrušením konceptu jednalo naše zastupitelstvo především ve prospěch investora průmyslové zóny, občany naopak tímto opakovaným procesem spíše poškozuje a odrazuje od účasti na procesu pořizování územního plánu.
Podáváme následující připomínky
1. Chceme lepší urbanistické řešení ÚP, více ochranné zeleně a kompenzaci zatížení území Šlapanic
Návrh ÚP hovoří o cca 230ha nových urbanizovaných (nepřírodních) ploch. Velká část záborů navíc připadá na průmyslové plochy. Území je však již nyní silně urbanizované a nese velkou zátěž aglomeračních funkcí (letiště, dálnice, dobývací prostor cihlářských surovin, nově vysokorychlostní trať). Tato zátěž není obyvatelům Šlapanic dostatečně kompenzována. Požadujeme prověřit a začlenit kompenzační opatření tak, aby návrh ÚP prokazatelně nezhoršoval životní prostředí obyvatel Šlapanic a Bedřichovic v žádném směru!
Návrh ÚP sídla musí být koncepčním dokumentem trvale udržitelného rozvoje, nikoliv pouhou exploatací území. Musí v něm být proporčně a podle disponibilních potenciálů daného sídla zastoupeny všechny nezbytné složky trvale udržitelného rozvoje – ekonomická základna výroby a služeb (daně, zaměstnanost), jak produkční, tak neprodukční rekreační krajina, bydlení, správní, sociální a obchodní občanská vybavenost, veřejné prostory pro odpočinek, sport a rekreaci a pro utváření sociálních vazeb. Před zpracovatelem tedy nestál jednoduchý úkol. Již z analytických podkladů bylo jasně patrné, že Šlapanice v minulosti „odnesly“ ambice Brna, které sem „uklidilo“ svoje (nikoliv šlapanické) letiště se všemi drastickými vlivy leteckého provozu, z opačné strany město olemovalo dálnicí – se všemi drastickými vlivy tentokrát provozu automobilového. Zbylé nezastavěné území tvoří intenzivně obdělávaná pole, která nemají šanci být kýženou kompenzací uvedených civilizačních vymožeností přilehlé metropole. Ani klimaticky, ani bioticky, ani esteticky, ani možností volného pohybu v území. Navíc aditivní, zmatené, bezkoncepční umísťování právě v daném okamžiku potřebných funkcí na náhodně zvolené volné plochy, deformovaly na mnoha místech historickou urbanistickou strukturu města.
Dalo by se tedy očekávat, že pořizovatel a zpracovatel bude na tyto již existující a prakticky neodstranitelné defekty v návrhu ÚPN reagovat. Že se pokusí kompenzovat minulá direktivní rozhodnutí socialistických plánovačů, kteří se občanů Šlapanic jistě na nic neptali. Že leitmotivem jejich úsilí bude rehabilitovat řešené území z hlediska zájmu města, jeho občanů, podmínek pro harmonický život – jich i jejich potomků. Opak je pravdou. Předložený návrh územního plánu není ničím jiným, než další bezohlednou exploatací již dnes extrémně urbanizovaného území. Z hlediska zodpovědnosti politických autorit vůči občanům, svým voličům a budoucnosti města je to nepochopitelné.
Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) jednoznačně konstatuje, že negativní důsledky všech již stávajících a plánovaných záměrů ponesou Šlapanice. Zábor a zastavění cca 233ha půdy, tj.16% z výměry katastru Šlapanic označuje vyhodnocení vlivů jako akceptovatelné. Přitom z tohoto poměru vyplývá zásadní význam řešení problematiky krajiny, odtokových poměrů a celkové kvality území jako „prostředí pro život“. Návrh ÚP tyto skutečnosti nereflektuje a neřeší dostatečně celkovou kvalitu území pro obyvatele. Požadujeme proto zásadní přepracování návrhu ÚP ve smyslu výše uvedené připomínky tak, aby návrh ÚP naplňoval základní cíle a úkoly územního plánování stanovené v §18 stavebního zákona.
- Pocitové mapy jako podklad pro zpracovatele ÚP
Jako relevantní podklad pro zpracovatele a pořizovatele ÚP Šlapanic si dovolujeme přiložit pocitové mapy pořízené během projektu spolku Čisté Šlapanice s názvem Mluvme spolu, Šlapanice. Tyto pocitové mapy tvořili přímo občané Šlapanic a Bedřichovic ve dnech 7. a 8. 3.2014 v ulicích Šlapanic. Jsou tedy aktuálním a živým dokumentem názoru občanů na naše město. Protože přímo vyjadřují hluboký a upřímný zájem občanů Šlapanic a Bedřichovic na jejich městě a současně upozorňují na místa, která jsou pro šlapanické občany významná ať už pozitivním, či negativním způsobem, považujeme je za přínosné pro zpracování územního plánu Šlapanic. A to o to více, že se jednalo v dlouhodobém časovém horizontu o jedinou akci podobného typu, kdy byli občané Šlapanic a Bedřichovic vyzváni a pozváni k tomu, aby se vyjádřili ke svému bydlení ve městě. Fotografie pocitových map spolu s legendou viz příloha Pocitové mapy. Na vyžádání poskytneme buď přímo originály těchto map nebo jejich snímky v podrobnějším rozlišení. Za jejich zohlednění v ÚP za všechny zúčastněné občany předem děkujeme.
3. Ne průmyslové zóně CTPark Šlapanice
Nesouhlasíme s návrhem umístění průmyslových ploch PP Tuřanská pláň pro soukromého investora firmu CTP Invest na půdách v I. tř. ochrany zemědělského půdního fondu. Požadujeme, aby plochy PP Tuřanská pláň pro soukromou firmu CTP Invest byly z návrhu ÚP vyjmuty a plochy byly v návrhu navrženy/resp.ponechány jako plochy F zemědělská plocha. Vymezení takového funkčního využití je bezdůvodné a daný záměr je pro obec nepotřebný.
Tento záměr je navíc v zásadním rozporu se zákonnými podmínkami ochrany zemědělského půdního fondu a se zákonnými podmínkami ochrany nezastavěného území na ochranu zemědělského půdního fondu. Mimořádnou kvalitu půdy pod plánovanou plochou PP nově ověřil rozbor ze srpna 2013 (viz příloha Pedologický průzkum). Celková plocha průmyslových ploch v oblasti Tuřanská pláň bude cca 120ha (s již stávajícími plochami v oblasti). Obáváme se proto výrazného zhoršení kvality bydlení a životního prostředí ve Šlapanicích, a to znečištění ovzduší a především zvýšení hlukové zátěže. Životní prostředí ve Šlapanicích již nyní přitom není v pořádku vzhledem k pravidelnému zařazování Šlapanic do Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Rozsáhlé zpevněné plochy nad Šlapanicemi znamenají ohrožení Šlapanic z pohledu hospodaření s dešťovými a spodními (podzemními) vodami. Nová masivní průmyslová zóna bude vyžadovat dopravní obsluhu, což nepochybně způsobí výrazný nárůst dopravy a jejích negativních dopadů (hluku, emisí, prašnosti atd.). Obáváme se i poklesu cen nemovitostí v kontaktu s průmyslovou zástavbou.
Tuřanská pláň je záměrem nadmístního významu, který má být primárně řešen v nadřazené územně plánovací dokumentaci ve všech souvislostech. Řešení a vymezení takového masivního záměru pouze na úrovni územního plánu obce neumožňuje potřebné vyhodnocení jeho širších územních souvislostí, neumožňuje dostatečně vyhodnotit jeho reálné dopady na životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj celého území, které takový rozsáhlý záměr skutečně ovlivní. Takové vymezení by bylo v rozporu s úkoly a cíli územního plánování. Předložený návrh ÚP Šlapanic a posouzení jeho vlivů se vůbec nezabývá širšími souvislostmi a dalším záměry, které již nejsou na katastru území Šlapanic, ale přesto budou jejich území ovlivňovat. Konkrétně neřeší a nezabývá se (ani nemůže) rozsáhlými průmyslovými plochami a novou dopravní komunikací na jihu brněnské aglomerace, které se objevily ve zrušených Zásadách územního rozvoje JMK nebo připravovaném ÚP Brna. Šlapanický ÚP se tak nezabývá kumulativními a synergickým vlivy všech těchto záměrů na území Šlapanic.
Návrh ÚP ani posouzení vlivů vůbec neřeší umístění rozsáhlých průmyslových ploch na západní straně města ve směru převládajícího proudění větrů.
Šlapanice již mají jednu průmyslovou zónu, dále skládku nebezpečných odpadů a rozsáhlý areál ICECu se starou ekologickou zátěží. Území Šlapanic je také již nad únosnou mez zatěžováno i funkcemi sloužícími celé brněnské aglomeraci jako je dálnice D1, letiště Brno Tuřany, plánovaná vysokorychlostní trať.
Jde tedy o drastický a bezohledný zábor obrovské plochy dosud nezastavitelného, byť intenzivně zemědělský využívaného území mezi letištěm a západní hranicí města pro průmyslovou výrobu a skladování. Připočteme-li k tomu zábor pro dobývací prostoru cihelny na opačné (severovýchodní straně) města zjistíme, že návrh územního plánu zvyšuje zastavěnou plochu bezmála na dvojnásobek! A to nikoliv vzhledem k potřebám obyvatel Šlapanic, ale kvůli jiné skupině obyvatel, jak konstatuje závěr SEA. Naprosto přitom chybí vysvětlení, co toto další drastické zhoršení současné situace přinese občanům. Cílem územního plánování je najít vyváženost mezi základními potřebami obyvatelstva. Ve Šlapanicích tento základní úkol v návrhu ÚP splněn není.
4. Prověření účelnosti a odůvodněnosti západního obchvatu Šlapanic a trasování komunikace v navrhované průmyslové zóně Tuřanská pláň
Požadujeme prověřit účelnost a odůvodněnost vedení obchvatu Šlapanic (přel. sil. II. tř. č. 417) v navržené podobě a s ohledem na pravděpodobnost realizace návazných dopravních řešení na území Brna. Oboustranné obklopení této komunikace navrhovaným obytnými plochami v SZ části města, lemování stávající stabilizované plochy pro bydlení v prostředním úseku, a opět lemování jižního úseku obchvatu návrhem ploch pro bydlení (jejich „odfiltrování“ plochami pro obchod a služby je teorie. Tak rozsáhlé plochy neodpovídají kupní síle obyvatel. Stavět komunikační obchvat, jehož smyslem je zbavit se negativních vlivů automobilového provozu a obklopit ho návrhem bydlení, nedává smysl.
Podobně málo smyslné se jeví vedení komunikace v těžišti průmyslové a skladové plochy, resp. jeho napojení na výše zmíněný obchvat. Toto napojení nenavazuje na žádnou rozumnou radiálu. Takže využití zmíněné komunikace obyvateli města směrem ven, je krajně komplikované a nepravděpodobné. Naopak zneužití tohoto propojení ze směru průmyslové zóny na obchvat přímo vybízí těžká vozidla, aby tuto trasu a obchvat města obklopený obytnými plochami pro využívaly pro výjezd z města jižním i SZ směrem.
Možnou alternativu (jde o ideu bez ambicí na bezchybnost) si dovolujeme přiložit viz příloha Alternativa západního obchvatu. Nabízíme tento náčrt jako podklad k zahájení diskuse o trasování obchvatu a doufáme, že obyvatelé těchto míst a Šlapanic budou k této diskuzi přizváni. Náčrt nechce být konkrétním řešením, ale pobídkou k nalezení nejlepšího možného řešení. Jako spolek s omezenými prostředky nemáme dostatek finančních prostředků na další vedení diskuze, ale naše město je nepochybně má.
Pozn. a náměty k tomuto návrhu:
– trasy komunikací jsou vedeny se snahou o vedení nikoliv „volnou krajinou polí“, ale pokud to je jen trochu možné paralelně s jiným dopravním koridorem (železniční tratí) nebo v trase existující cesty – byť by to byla „polňačka“. Trasa navrženého biokoridoru BLK 5 by se mohla poměrně bezproblémově mírně korigovat. Tato trasa je výhodná m.j. tím, že rozšíření stávající cesty nedělí pozemky někde uprostřed, ale zabírá pouze nezbytně nutnou část okraje pozemků, její nevýhodou může být umístění na horizontu.
– napojení na dálnici je možné jak ze severního konce města, tak z jižního. Neexistuje žádný pádný důvod, proč by mělo existovat další (přes navržený průmysl a sklady). Naopak zneužití takového připojení vozidly dopravní obsluhy výroby a skladů je pravděpodobné a nežádoucí. – určitě se neprodlužuje délka původně navržených tras. Naopak tento „nadřazený systém komunikací je lapidární, přehledný, neznásilňuje a zbytečně nečlení a neznehodnocuje nezastavitelnou krajinu.
– Původně navržená trasa „západního obchvatu“ (resp. jeho fragmenty) mohou vzniknout a postarat se o místní dopravní obsluhu. Pokud bude realizován obchvat v původní, ucelené trase – pak by byla zneužívaná pro tranzitní dopravu. Tento účel komunikace není občanům Šlapanic prezentován, ale vyplývá mj. také z napojení na komunikaci prověřovanou v krajské plánovací dokumentaci tzv. Jihovýchodní tangentu. K této komunikaci se občané Šlapanic s negativním postojem vyjadřovali v předložených ZUR JMK v roce 2011. Nesouhlas s tímto záměrem JMK vyslovily také obce na trase této komunikace konkrétně např. Ponětovice.
- Regulační plány
Žádáme vymezit v ÚP plochy, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. Důvodem našeho požadavku je to, že podrobnost územního plánu nedovoluje:
– podrobnou analýzu řešeného detailu území,
– zapojení veřejnosti – která je jediným spolehlivým prostředkem pro získání informací, námětů, impulsů budoucích uživatelů řešeného prostoru pro zadavatele, pořizovatele a zpracovatele návrhu regul.plánu
– opět zapojení veřejnosti v návrhové části: Představení, vysvětlení návrhu, diskuse a konstruktivní oponentura budoucích uživatelů řešeného prostoru je pro kvalitní, funkční a všeobecně akceptovaný výsledek klíčový.
Rozhodovat o využití území jen na základě územního plánu města je v tomto měřítku sídla nemožné. Podrobná územně plánovací dokumentace – regulační plán pro nejexponovanější lokality (jak je uvádíme) je nevyhnutelná. Tuto s výše uvedeným odůvodněním (tedy hlavně zapojením obyvatel dané lokality) neumí nahradit ani územní studie, ani územní rozhodnutí či souhlas.
Jedná se o následující plochy:
a) Nábřeží Říčky
Nábřeží Říčky představuje pro město důležitou součást a nabízí možnost jeho využití tak, aby sloužilo občanům Šlapanic ke zkvalitnění života ve městě, může se stát trasou pro pěší a cyklisty, které bude procházet středem města a spojovat docházková místa pro obyvatele: od Masarykova náměstí, přes konečnou trolejbusu, nákupní centrum Albert , přes centrum ICECu (dojde-li k jeho revitalizaci) po sportoviště na druhém konci Šlapanic směrem na Ponětovice. Současně by tato trasa přirozeně navazovala na plánované a již dnes využívané trasy cyklostezek v ose Bedřichovice – Ponětovice.
b) Areál ICECu
Rozsáhlá plocha ICECu v centru města vybízí k tomu, aby toto území po vyřešení vlastnických vztahů a při reálném vyhodnocení možností odstranění staré ekologické zátěže se stalo místem, o jehož využití obyvatelé Šlapanic společně rozhodnou ve veřejné soutěži o návrh na jeho využití. Možností je jistě velké množství.
c) Zahrádkářské plochy mezi Šlapanicemi a Bedřichovicemi
Odůvodnění viz naše připomínka k legalizaci černých staveb v tomto území
d) Pás ploch vymezený ulicí Švehlovou od stávajících bytových domů až po ulici Wurmovu včetně a mezi ulicí Švehlovou, Wurmovou a plochou navrženého obchvatu
Tento požadavek vyplývá přirozeně z významu této plochy pro početné obyvatele této části.
- Nesouhlas s využitím kvalitní orné půdy pro průmysl
Nesouhlasíme s využitím pozemků zařazených v tzv. bonitované půdně ekologické jednotce (BPEJ) I. třídy pro průmyslové využití, konkrétně se jedná o plochy označené v textové části návrhu ÚP jako Tuřanská pláň. Jedná se o jedny z nejkvalitnějších černozemí, což potvrzuje i Ministerstvo životního prostředí a následující mapa na geoportálu viz http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=zchbpej&s=mapa . Kvalita půdy byla znovu potvrzena pedologickým průzkumem provedeným Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy v srpnu 2013 viz příloha Pedologický průzkum. Požadujeme, aby byl respektován zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, aby zůstaly tyto plochy i nadále ve stabilizované ploše, využívané k zemědělským účelům – pěstování plodin. Naopak, požadujeme do území navržení více ploch pro výsadbu zeleně tak, aby byly v budoucnu snadno realizovatelné a podpořily ochranu zemědělsky obhospodařovaných pozemků proti větrné a vodní erozi, a to vzhledem ke členitosti území. V území Šlapanic, Tuřan a Slatiny není dořešena dopravní infrastruktura. Nárůst dopravy spojený se situováním dalších průmyslových areálů by vedl k dalšímu zhoršování stávajícího stavu. Oblast Šlapanic, Tuřan a Slatiny se nachází v tzv. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Požadujeme tak zařadit opatření ke zlepšení kvality ovzduší do územního plánu Šlapanic.
- Nesouhlasíme se zavlékáním či legalizací černých staveb pro výrobu do obytné zástavby – Jiříkovská, Vatex , dále Impact Industry a přilehlé plochy, plochy přiléhající k ulicím Husova, Wurmova, Švehlova a Hybešova
Nesouhlasíme se změnou využití ploch v blízkosti nebo v sousedství obytné zástavby z ploch podstatně nerušící výroby PV na plochy PP – průmyslovou výrobu a skladování. Konkrétně v těchto případech: areál Impact Industry a přilehlé plochy, plochy přiléhající k ulicím Husova, Wurmova, Švehlova a Hybešova, a areál firmy VATEX na Jiříkovské ulici. V těsné blízkosti této plochy a ostatních výše jmenovaných se nacházejí rodinné domy, plochy PP průmyslové výroby do jejich sousedství nepatří. Areál firmy VATEX je ve stávající podobě školským příkladem chaotické výstavby ve Šlapanicích, kde areál průmyslu bez bázně a hany těsně sousedí s obytnou zástavbou. Logistické centrum s desítkami kamionů a autobusů, jakým dnes VATEX je, neodpovídá charakteru území, podstatně snižuje kvalitu bydlení v dané lokalitě a dodatečná „legalizace“ změnou funkčního využití tohoto území je v rozporu s úkoly a cíli územního plánování. Není možné, aby tento nezákonný stav byl jednoduše napraven změnou užívání plochy. Naopak požadujeme zachovat funkční využití těchto ploch v souladu se stávajícím ÚP, příp. aby se ÚP pokusil stávající nevyhovující stav řešit pomocí prostředků územního plánování.
- Cyklostezka Brněnská
Návrhová část ÚP opomíjí přirozenou cyklistickou dopravu ve směru Brno – Slatina. V této části je zmíněno, že cyklistická doprava bude probíhat po stávající silniční komunikaci. Vzhledem k velmi silnému provozu vozidel je tato varianta z pohledu bezpečnosti cyklistů nevyhovující. Je navržena cyklistická trasa pro cesty za prací ve směru k ulici Brno-Evropská. Zde není brán v úvahu fakt, že dál nebude mít cyklista jinou možnost, než jet po ulici Evropské, která v části slouží jako dálniční přivaděč a je tedy zatížena zvýšeným množstvím vozidel. Navíc se jedná o dlouhodobý záměr, jehož realizace není jistá. Požadujeme prověřit a doplnit možnost lepšího cyklospojení na Slatinu.
- Za školou chceme zeleň, ne další skládku
V rámci ploch východní rozvojové plochy je vyznačena dílčí plocha jako TZ navazující na dobývací prostor cihelny Tondach. Vyjadřujeme obavu, aby tyto plochy TZ nebyly opět či nadále využívány jako plochy pro skládku nebezpečných odpadů, jako tomu bylo dosud. Důvodem našeho požadavku je blízkost obytné zástavby a také areálu základní a mateřské školy Šlapanice. Požadujeme proto, aby tato plocha byla rovněž zahrnuta do ploch přírodní zeleně typu N, ve kterém se bude počítat s postupnou rekultivací jak skládky, tak dobývacího prostoru. Jedná se o území skládky, kde není možné 40 roků provádět jakoukoli činnost z důvodu nestability území.
- Nesouhlasíme s legalizací černých staveb mezi Bedřichovicemi a Šlapanicemi
Požadujeme vyjmutí ploch pro bydlení BR a územních rezerv BR mezi Šlapanicemi a Bedřichovicemi a jejich ponechání v návrhu ÚP jako plochy pro zahrádkaření se zásadně omezenou výstavbou. Realizací těchto ploch by došlo k postupnému propojení Šlapanic a Bedřichovic. Obyvatelé Šlapanic a Bedřichovic by touto masivní zástavbou bydlením ztratili jednu z významných lokalit pro rekreaci, kterých je v extrémně využívaném území Šlapanic a Bedřichovic velmi málo. V současnosti ji občané intenzivně využívají kromě zahrádkaření pro vycházky a sport ve volné přírodě. Tyto rozsáhlé navrhované plochy pro bydlení nemají opodstatnění ani v demografickém vývoji Šlapanic, neopodstatňuje je ani současný ekonomický vývoj. V dotazníku ke Strategii rozvoje Šlapanic (2013) vyjádřili obyvatelé Šlapanic požadavek, aby počet obyvatel města nepřesáhl 8 000 obyvatel. Potřebný rozvoj ploch pro bydlení řeší jiné návrhové plochy v ÚP. Černé stavby v této lokalitě je třeba důsledně řešit v průběhu územních a stavebních řízení stavebním úřadem a městským úřadem Šlapanic. Izolovaná zástavba by také nad rámec zatížila rozpočet města požadavkem na dobudování infrastruktury. Dle opakovaných vyjádření starosty města J. Klašky je tento rozpočet velmi napjatý. Plochy navrhujeme ponechat jako plochy pro zahrádkaření se silnou regulací staveb – zpřísnění stávajícího stavu viz také naše připomínka k regulačním plánům.
- Odvádění dešťových vod
Vzhledem k obrovskému nárůstu zpevněných zastavitelných ploch v návrhu ÚP požadujeme, aby návrh důsledně řešil hospodaření s dešťovými vodami. Navrhovaná protipovodňová řešení jsou drastická a řeší spíše důsledky než příčiny. Navíc s nimi vyslovili zásadní nesouhlas a pochybnosti o jejich účinnosti majitelé dotčených pozemků. Z hlediska odvádění dešťových vod nebyly zcela zapracovány požadavky vodního zákona a vyhlášek s tímto souvisejících. Především působení konvenčních srážek může způsobit lokální problémy se zaplavením či přetečením retenční nádrže pro průmyslové plochy Tuřanské pláně. Veřejný zájem v tuto chvíli tvoří ochrana obyvatelstva před zájmem soukromého investora. Požadujeme prověřit a doplnit či přepracovat v návrhu ÚP.
- Chceme zachovat Vochtrovňu
Nesouhlasíme s odstraněním remízku U Vochtrovně. Jedná se o významný krajinný prvek, který pomáhá (alespoň z některých směrů) pohledově zakrýt stávající haly CTP a kompenzuje tak jejich negativní estetický vliv na krajinu. Jedná se o významný prvek stávajícího reálného systému ekologické stability území. Současně se jedná o útočiště pro polní zvěř a má proto význam pro myslivost. Navrhujeme zachování remízku U Vochtrovně ve stávajícím rozsahu.
- Žádáme o kvalitní posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí
Posouzení vlivů územního plánu Šlapanic na životní prostředí (SEA) je nedostatečné a vůči obyvatelům Šlapanic cynické. Požadujeme jeho přepracování tak, aby bylo kvalitní a objektivní, vyvážené a aby si autoři ve svých tvrzeních neodporovali.
Konkrétní případy pochybení autorů posouzení vlivů ÚP na životní prostředí uvádíme v samostatné příloze k těmto připomínkám viz Připomínky k SEA.
Autoři si opakovaně při hodnocení protiřečí, nejčastěji při hodnocení záboru půdy. Zábor a zastavění cca 233ha půdy, tj.16% z výměry katastru Šlapanic označuje vyhodnocení vlivů jako akceptovatelné. Přitom z tohoto poměru vyplývá zásadní význam řešení problematiky krajiny, odtokových poměrů a celkové kvality území jako „prostředí pro život“. SEA se tímto zásadním urbanistickým problémem, který návrh územního plánu neřeší, v podstatě nezabývá a opakovaně a jednostranně pouze zdůrazňuje výhodnou polohu a ekonomické přínosy. Obyvatelé Šlapanic jakoby neexistovali a jsou „obětováni“ ve prospěch celku, tedy brněnské aglomerace či Jihomoravského kraje. S tímto postojem se jako občané Šlapanic nemůžeme ztotožnit a je výslovným porušením práv občanů Šlapanic garantovaných v Listině práv a svobod .Není možné a přípustné, aby občané Šlapanic nesli bez svého souhlasu a jakékoliv kompenzace zátěž za celou brněnskou aglomeraci nebo Jihomoravský kraj, jak uvádí v závěru samotná SEA.
Chybí také vyhodnocení, do jaké míry se zvýší přirozené hlukové pozadí v kumulaci záměrů: doprava na západním obchvatu + vysokorychlostní trať + provoz letiště Brno Tuřany. V souvislosti se všemi stávajícími či plánovanými záměry se autoři nevěnovali vyhodnocení „faktorů pohody“. Požadujeme SEA v tomto smyslu doplnit.
Požadujeme proto objektivní vyhodnocení záboru půdy, odtokových poměrů a celkové kvality území, případně variantní řešení.
Tedy doplnit, opravit a upravit SEA podle připomínek zde a v přiloženém dokumentu samostatně věnovaném SEA.
- Chceme, aby vlivy z ploch výroby nezasahovaly mimo průmyslové plochy
Požadujeme upravit textovou část návrhu ÚP týkající se ploch pro průmyslovou výrobu PP v kapitole F 2.5.1. tak, aby odpovídala opatřením uváděným v SEA pro tyto plochy: tedy aby v této kapitole bylo mezi podmínkami využití uvedeno, že vlivy vyplývající z provozu nesmí zasahovat mimo areál, a to ani v součtu kumulativních účinků všech záměrů v ploše umístěných.
- Prověření možnosti optimálnějšího trasování obchvatu Slatiny
Požadujeme, aby v rámci pořizování nového územního plánu byla prověřena možnost změny trasování obchvatu Slatiny (přeložka silnice II. tř. č. 417 v úseku ulic Šlapanické a Hviezdoslavovy ve Slatině). V aktualizaci územního plánu Brna na obchvat Slatiny navazuje nová silnice v k.ú Slatina, která obchvat napojuje přes obytnou část Slatiny přímo na exit dálnice D1 na ulici Řípské. Vzhledem ke skutečnosti, že obchvat Slatiny je podmiňující investicí pro zastavění nových území mezi Slatinou, Podolím a Líšní bytovými domy, nepředstavoval by ve stávající podobě pro obyvatele Šlapanic lepší dostupnost ve směru na Brno, a to jak vzhledem ke své kapacitě, tak vzhledem ke skutečnosti, jaké dopravní toky by do budoucna realizoval. Z hlediska parametrů lze stávající podobu obchvatu Slatiny spíše považovat za dálniční přivaděč, se všemi negativními výstupy do životního prostředí v katastru Bedřichovic a Slatiny.
Považujeme prokazatelně doložit funkčnost dopravních napojení v souvislosti všech plánovaných a stávajících záměrů v tomto okolí – tedy Černovické terasy, nové plochy v ÚP Brna, nové plochy na jihu brněnské aglomerace. Již dnes se stává kruhový objezd ve Slatině nefunkční, především ze směru od Vyškova.
- Požadujeme prověřit a odůvodnit potřebu návrhové plochy CV a plochy rezervy CV v k. ú. Bedřichovice naproti bývalému Berentzenu
Tyto plochy jsou na příjezdu do Bedřichovic, navíc v blízkosti obytné zástavby. Budou-li necitlivě zastaveny, budou působit stejně negativním dojmem jako většina přístupových cest do Šlapanic. Požadujeme prověřit, zda územní plán nenabízí vhodnější možnosti umístění těchto ploch např. v souvislosti s plánovaným obchvatem Šlapanic, případně navrhnout mezi plochy regulované regulačním plánem.
Děkuji.
S pozdravem Michaela Trněná,
předsedkyně spolku Čisté Šlapanice
Přílohy:
Pocitové mapy
Pedologický průzkum
Alternativa trasování západního obchvatu a páteřní komunikace prům.zóny Tuřanská pláň
Připomínky k SEA
Nejnovejší komentáře