Leták firmy CTP

Po 2 letácích sdružení Čisté Šlapanice, 3 letácích vedení města Šlapanice, 3 letácích neznámého seskupení kolem bývalého starosty Ing. Jana Střechovského (pokud nevyvíjí tuto činnost sám), přichází leták samotného investora firmy CTP Invest.

Leták CTP Investu má dostatečný nadhled (necítí  potřebu řešit lokální spory) a prezentuje především společnost samotnou, výhody plánované průmyslové zóny, přestavu investora o možném kompromisu. Je třeba ocenit vstřícnost investora, který sám například iniciuje jednání se zástupci našeho sdružení a dává najevo zájem o názory druhé strany.

Jiný názor – jiný možný pohled – další informace

1) CTP Invest i další zastánci zóny jsou přesvědčeni, že „Změna č. 7 (PZ)  je plně v souladu s Usnesením vlády č. 561 ze 17. 5. 2006, očividně je však současně v přímém rozporu s vládním usnesením č. 560 ze stejného dneStrategií regionální politiky ČR pro léta 2007 – 2013, problematika půdy je součástí priority P5 této politiky: „…V rámci péče o půdní fond bude kladen důraz na snižování podílu záborů a zvyšována efektivnost využití zastavěných území…! ,

2) O usnesení vlády č. 561. Politika územního rozvoje z r. 2006 však  rozbor nevládních neziskových organizací říká: „V roce 2006 přijala vláda usnesením č. 561 koncepci nazvanou Politika územního rozvoje. Některé orgány územního plánování ji považují za politiku podle nového stavebního zákona, ačkoli byla přijata ještě před jeho účinností. Je třeba zdůraznit, že Politika z roku 2006 není politikou územního rozvoje podle stavebního zákona. Důvodem je např. i to, že nebyla dána veřejnosti k připomínkování tak, jak vyžaduje stavební zákon„….

3) Ke změně č. 7 je nutné říci i toto: Změna č. 7 nedostala souhlasné stanovisko JMK! Důvodem vydání nesouhlasného stanoviska je neakceptovatelný zásah do zemědělského půdního fondu, který je jednou ze základních složek životního prostředí a který je v tomto případě reprezentován půdami nejvyšší kvality s nadprůměrnými produkčními schopnostmi. Toto stanovisko je vydáno na základě nesouhlasných stanovisek orgánů ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstva životního prostředí a krajského úřadu…“ (viz informační portál pro posuzování koncepcí SEA).

Záležitost prům. zóny má očividně více než jen jednu stranu, kterou občanům prezentuje obec i investor.

4) CTP Invest poskytne příspěvek v celkové výši 8,75 mil. Kč, mj. na rekonstrukci kanalizace. Z nově připravované Dohody je však patrné, že 5mil. přispěje CTP Invest na kanalizaci obce, na kterou se ale průmysl. zóna musí připojit. Není to tedy příspěvek obci, ale nutnost, bez které nelze řešit odkanalizování zóny (je to stejné jako by občané, kteří si zaplatí přípojku ke svému domu, tvrdili, že ve stejné výši poskytli příspěvek obci). Zbývající 3,75 mil. Kč je určeno na náklady spojené se změnou č. 7 – pořizování územ. planovací dokumentace, atd. – tedy opět náklady pro obec vyvolané zónou. Opravdu je to tedy příspěvek obci?

5) Obchvat- obchvat musí bý nutně postaven, odvede sice částečně dopravu ze Šlapanic, ale současně další nutně přivede, protože bude fungovat také jako obslužná komunikace zóny.

6) Výkup pozemků pod budoucím obchvatem mají realizovat Šlapanice na své náklady. Tyto náklady nejsou dosud vyčísleny, nejsou vyčísleny ani náklady obce s připojením PZ na kanalizaci – odkanalizování zóny je přitom jedním z nejslabších míst projektu.

5) Zaměstnanost: 3000 – 5000 pracovních míst. Je zřejmé, že se nejedná o nabídku prac. míst pouze pro šlapanické občany. Zdůrazňován je nadmístní význam průmyslové zóny – zátěž však leží především na bedrech Šlapanic – proč nepřispějí Jihomoravský kraj či Město Brno např. na stavbu obchvatu pro zónu? Chce – li JMK vytvářet na území Šlapanic prac. příležitosti pro větší území, měl by také kompenzovat zvýšenou zátěž občanů Šlapanic – JMK však mlčí.

Z tohoto i dalších úhlů pohledu bude třeba otázky kolem PZ dořešit.

Do vyjasnění sporných momentů by ani  obec, která je 100% přesvědčena o rozsahu a přínosu PZ,  neměla podepisovat žádné nové smlouvy s investorem. V daném okamžiku není kam spěchat, půda vyjmuta není,  Zásady územního rozvoje JMK  procházejí schvalovacím procesem.

Chyba v tomto procesu jednoznačně není na bedrech investora, ale na bedrech obce, kterou ovládli ti vlastníci pozemků, jejichž hlavním zájmem byl a je prodej pozemků za nejvyšší cenu a očividně také „za každou cenu“.