24. ZM Šlapanic a „urbanistický filtr“

15. 9. 2010 proběhlo závěrečné  zasedání současného zastupitelstva Šlapanic.  Poznamenala ho neúčast zastupitelů ( z 21 zastupitelů bylo přítomno pouhých 13).

Proběhla prezentace 2 variant „urbanistického filtru“ u ul. Švehlovy, Wurmovy, Jiráskovy v sousedství plánovaného obchvatu a navazující průmyslové zóny.

„Urbanistický filtr“ je výsledkem kompromisu mezi zájmy vlastníků pozemků v dané lokalitě a veřejným zájmem, tzn. zdravím občanů.  Obec je povinna chránit zdraví svých občanů, nesmí však zasahovat do vlastnických práv majitelů pozemků. Stojí tak v patové situaci způsobené neblahým působením bývalého starosty a současného náměstku JMK Ing. Václava Horáka, za něhož tato průmyslová plocha vznikla.  V. Horák spolu s dalším bývalým  starostou Střechovským pak společně pokračovali v bezohledném hromadění průmyslových ploch v těsné blízkosti Šlapanic bez ohledu na jejich obyvatele.

Během působení V. Horáka ve funkci náměstka hejtmana JMK pak Jihomoravský kraj opakovaně vyjímal v letech 2007 a 2008 nejlepší zemědělskou půdu pro CTP. A to přestože tato půda smí být vyjmuta jen ve výjimečných případech (např. obnova ekologické stability krajiny nebo dopravní stavby nadmístního významu – zisk soukromého investora do této kategorie nespadá) a Jihomoravskému kraji bylo dobře známo nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. JMK tak vědomě obcházel zákon o chraně zemědělské půdy, když předstíral, že věří, že se jedná o jednorázové malé vynětí půdy, přestože v té době stejný odbor JMK sám vydal nesouhlasné stanovisko k průmyslové zóně jako celku a byl mu tedy tento záměr dobře znám.
Cena pozemků V. Horáka a dalších vlastníků se těmito rozhodnutími zvýšila z pouhých 15,- Kč /m na 600,- Kč/m, tedy na 40 násobek. Přesto se všichni zúčastnění dál tváří, že jejich hlavním cílem je pomoci Šlapanicím. O mnoha dalších aktivitách kolem vzniku PZ se nejspíš vůbec nedozvíme, tento ilustrační příklad je dostačující.

Vedení obce pokračuje v aktivitách svých předchůdců bez kritického pohledu a ochoty respektovat názor občanů a hlavně bez ochoty chránit také jejich práva.
Naše námitka zní, že příprava „urbanistického filtru“ v okamžiku, kdy neexistuje jediný odborný podklad, který by jasně říkal, že obří průmyslovou zónu lze realizovat bez ohrožení zdraví obyvatel a životního prostředí, jsou vyhazováním veřejných peněz.

Pokud úřady (včetně toho našeho) budou konat svou povinnost a důsledně respektovat zákony,  bude velmi obtížné zónu realizovat. Zatímco neexistuje jediný podklad, který by naznačoval, že zóna je bezproblémová, objevily se v samotných ZUR JMK hned 2 podklady, které říkají, že zóna ovlivní negativně životní prostředí (prakticky ve všech sledovaných ukazatelech) a že v kumulaci s ostatními záměry (letiště, dálnice, vysokorychlostní trať) může znamenat ohrožení zdraví obyvatel.